Jedním z nejčastějších způsobů vymáhání dluhů patří exekuce na plat. Umožňuje věřitelům postupně uspokojit svou pohledávku srážkami přímo ze mzdy dlužníka. Naštěstí existují určité limity, které chrání dlužníka před úplnou finanční likvidací.
Jak probíhá exekuce na plat?
Exekuční srážky ze mzdy se provádějí přímo u zaměstnavatele dlužníka. Jakmile exekutor vydá exekuční příkaz k provádění srážek, zaměstnavatel začne automaticky odvádět část mzdy exekutorovi. Tento proces probíhá až do úplného splacení dluhu nebo do ukončení exekuce. Exekuce na plat se netýká pouze mzdy, ale také dalších příjmů, jako jsou například odměny z dohod o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, nemocenské dávky, důchody nebo některé sociální dávky.
Základní nezabavitelná částka
I když dlužník čelí exekuci na plat, zákon mu zajišťuje základní nezabavitelnou částku, kterou nelze strhnout. Tato částka slouží k pokrytí základních životních potřeb dlužníka a jeho vyživovaných osob, například dětí nebo manžela či manželky. Nezabavitelná částka se skládá ze dvou složek – částky pro samotného dlužníka a částky na každou vyživovanou osobu. Každý rok dochází k úpravě těchto částek na základě životního minima a normativních nákladů na bydlení.
Výpočet srážek ze mzdy
Po odečtení nezabavitelné částky se zbývající mzda dělí na třetiny. Pokud má dlužník nepřednostní pohledávky, například běžné dluhy vůči věřitelům, exekutor mu může strhnout pouze jednu třetinu ze zbytku mzdy. Pokud se jedná o přednostní pohledávky, jako jsou dluhy na výživném, daních nebo sociálním pojištění, může být stržena až dvě třetiny zbytku mzdy. V případě, že má dlužník současně jak přednostní, tak nepřednostní pohledávky, první třetina připadá na nepřednostní dluhy a druhá na přednostní. Třetí třetina zůstává dlužníkovi.
Příklady výpočtu srážek
Pokud například dlužník pobírá čistou mzdu ve výši 30 000 Kč a nemá žádné vyživované osoby, odečte se nejprve nezabavitelná částka. Zbytek mzdy se rozdělí do třetin a podle typu pohledávek se určí, kolik mu zůstane. Pokud má dlužník pouze nepřednostní pohledávky, bude mu stržena jedna třetina a zbytek mu zůstane. Pokud však dluží například výživné, může mu být strženo až dvakrát tolik.
Ochrana dlužníka a možnosti snížení srážek
Dlužník má možnost požádat soud o snížení exekučních srážek v případě, že se nachází ve zvláště tíživé finanční situaci. Soud může rozhodnout o ponechání vyšší nezabavitelné částky, pokud například dlužník pečuje o zdravotně postiženého člena rodiny nebo má jiné mimořádné výdaje. Další možností ochrany před exekucí na plat je dohoda s věřitelem o splátkovém kalendáři. Pokud věřitel s dohodou souhlasí, může exekuce na plat skončit a dlužník bude hradit svůj dluh přímo podle domluveného plánu.
Kdy exekuce na plat končí?
Exekuce na plat končí, jakmile je celý dluh včetně úroků a nákladů exekuce uhrazen. Zaměstnavatel obdrží od exekutora oznámení o ukončení srážek a dlužník začne dostávat svou mzdu v plné výši. Pokud dlužník změní zaměstnavatele, je povinen nového zaměstnavatele informovat o existující exekuci, jinak může čelit dalším právním následkům. V některých případech může být exekuce zastavena i z jiných důvodů, například pokud soud rozhodne o jejím zrušení kvůli neplatnosti pohledávky nebo pokud se dlužník dostane do insolvence, kde jsou exekuce pozastaveny.
Jak se vyhnout exekuci na plat?
Nejlepší prevencí před exekucí na plat je včasné řešení dluhů. Pokud se dlužník dostane do finančních problémů, měl by co nejdříve kontaktovat věřitele a pokusit se s ním dohodnout na splátkách. Důležité je také sledovat veškerou poštu od soudů a exekutorů, aby se předešlo nepříjemným překvapením. Správná komunikace s exekutorem je důležitá po celou dobu exekuce.
V případě, že již exekuce na plat probíhá, může dlužník využít odbornou pomoc dluhových poraden, které mu poradí s možnými způsoby řešení situace. V některých případech může být vhodné zvážit osobní bankrot, který umožňuje oddlužení a zastavení exekucí.
