Když se řeší finanční právo, často se zaměňují pojmy insolvence a konkurz, přestože mají odlišný význam a právní důsledky. Oba se týkají situací, kdy dlužník není schopen splácet své závazky, avšak každý z těchto procesů má specifická pravidla, průběh i dopad na dlužníka i věřitele.
Insolvence jako stav platební neschopnosti
Insolvence je obecný pojem označující stav, kdy dlužník není schopen splácet své finanční závazky vůči věřitelům. Tento stav může postihnout jak fyzické osoby, tak podnikatele či firmy. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení definuje insolvenci jako situaci, kdy dlužník:
- Není schopen plnit své splatné závazky po dobu delší než 30 dnů.
- Má více věřitelů, vůči nimž má závazky, které není schopen uhradit.
- Je v předlužení, což znamená, že jeho dluhy převyšují jeho majetek, pokud je podnikatelem.
V momentě, kdy se dlužník dostane do insolvence, nastává otázka, jakým způsobem bude jeho situace řešena. Insolvenční řízení je právní proces, jehož cílem je spravedlivé uspořádání vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli a nalezení nejlepšího možného řešení.
Konkurz jako způsob řešení insolvence
Konkurz je jedním ze způsobů, jak lze insolvenci řešit. Je to likvidační forma vypořádání dluhů, kdy dochází k rozprodeji majetku dlužníka a následnému rozdělení získaných prostředků mezi věřitele. Konkurz se obvykle týká firem a podnikatelů, avšak může postihnout i fyzické osoby.
Pokud soud rozhodne o prohlášení konkurzu, je jmenován insolvenční správce, který přebírá kontrolu nad majetkem dlužníka. Tento správce zajistí prodej majetku a vyplacení věřitelů podle stanoveného pořadí. Po ukončení konkurzu podnik zpravidla zaniká a dlužník přestává mít právní subjektivitu, pokud jde o právnickou osobu. U fyzických osob konkurz znamená, že po rozprodeji majetku dlužník nadále zůstává odpovědný za nesplacené dluhy. Pokud chce fyzická osoba dosáhnout oddlužení, musí projít jiným procesem, který se nazývá osobní bankrot.
Rozdíl mezi insolvencí a konkurzem
Základním rozdílem mezi insolvencí a konkurzem je skutečnost, že insolvence je stav dlužníka, zatímco konkurz je jedním z možných řešení tohoto stavu. Insolvenční řízení může probíhat několika způsoby, přičemž konkurz je pouze jedním z nich.
Dalším rozdílem je dopad na dlužníka. V konkurzu dochází k likvidaci majetku a ukončení činnosti firmy, zatímco u jiných forem insolvenčního řízení, například u reorganizace nebo oddlužení, může dlužník nadále fungovat a splácet své závazky podle stanoveného plánu. Reorganizace je vhodná zejména pro podnikatele a společnosti, které mají naději na obnovu své činnosti. Umožňuje dlužníkovi pokračovat v podnikání, přičemž splátky jsou rozloženy do delšího období a věřitelé dostávají uspokojení svých pohledávek postupně. Naopak konkurz je definitivním řešením, které vede k ukončení existence firmy a rozprodeji jejího majetku. V případě fyzických osob je hlavním řešením insolvence tzv. osobní bankrot neboli oddlužení. Tento proces umožňuje dlužníkovi splatit část dluhu po dobu několika let a poté mu může být zbývající dluh prominut. Konkurz u fyzické osoby znamená, že po rozprodeji majetku stále zůstává odpovědný za zbývající dluhy, což je méně výhodné než oddlužení.
Kdy se rozhodnout pro konkurz a kdy pro jiné řešení insolvence?
Volba mezi konkurzem a jiným způsobem řešení insolvence závisí na konkrétní situaci dlužníka. Pokud podnikatel nebo firma nemají šanci na záchranu a jejich dluhy jsou příliš vysoké, je konkurz logickým krokem k ukončení činnosti a vypořádání závazků. Naopak pokud existuje možnost restrukturalizace a pokračování v podnikání, může být reorganizace lepší alternativou. U fyzických osob je konkurz obvykle méně výhodný než oddlužení, protože nevede k definitivnímu zbavení dluhů. Pokud má dlužník stabilní příjem a je schopen splácet alespoň část závazků, oddlužení mu může poskytnout druhou šanci a možnost finančního restartu.
