Být v exekuci je sama o sobě nezáviděníhodná situace, bohužel tím finanční problémy nekončí, ale nabalují se další. Exekuce je právní proces, jehož cílem je vymožení dlužné částky od osoby, která svůj závazek nesplnila dobrovolně.
S tímto řízením jsou však spojeny různé náklady, které mohou dlužníka výrazně finančně zatížit. Mnoho lidí si neuvědomuje, že exekuce neznamená pouze splacení samotného dluhu, ale také úhradu dalších poplatků, které mohou výslednou částku výrazně navýšit.
Co všechno zahrnují náklady exekuce?
Celkové náklady exekuce se skládají z několika položek, které zahrnují nejen samotný dluh, ale také výdaje spojené s exekučním řízením. Mezi hlavní složky nákladů patří:
- Pohledávka věřitele – částka, kterou dlužník původně dlužil, například nesplacený úvěr, neuhrazená faktura nebo dluh na nájemném.
- Úroky a smluvní pokuty – věřitel může požadovat úroky z prodlení, které se počítají z nesplacené částky, a také smluvní pokuty, pokud byly stanoveny v původní smlouvě.
- Náklady soudního řízení – pokud věřitel vymáhá dluh soudní cestou, může být dlužník povinen uhradit i náklady na soudní řízení, včetně soudních poplatků a odměny za právní zastoupení věřitele.
- Odměna exekutora – exekutor si za svou činnost účtuje odměnu, která je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti a může se výrazně lišit podle způsobu provedení exekuce.
- Náklady exekučního řízení – zahrnují například cestovní náklady exekutora, výdaje na doručování písemností nebo administrativní poplatky.
Jak se stanovuje odměna exekutora?
Odměna exekutora je klíčovou složkou nákladů exekuce a řídí se právními předpisy. Ministerstvo spravedlnosti stanovuje pevné sazby, které se odvíjejí od výše vymáhané částky a způsobu provedení exekuce. Pokud je dluh vymožen srážkami ze mzdy nebo obstavením bankovního účtu, exekutor má nárok na odměnu ve výši 3 000 Kč plus DPH.
Pokud se exekuce provádí prodejem movitého či nemovitého majetku, odměna exekutora činí 15 % z vymožené částky, minimálně však 3 000 Kč. Exekutor si navíc může účtovat i paušální náhrady za administrativní úkony, například za vyhotovení exekučního příkazu nebo za konzultace s dlužníkem.
Kdo hradí náklady exekuce?
Podle zákona platí, že náklady exekuce vždy hradí dlužník. To znamená, že dlužník musí kromě původního dluhu zaplatit i veškeré výdaje spojené s exekučním řízením. Pokud dlužník dobrovolně neuhradí celý dluh, exekutor jej vymáhá z jeho majetku, příjmů nebo jiných finančních zdrojů. V některých případech však může dojít k situaci, kdy se dluh nepodaří vymoci.
Pokud exekuce skončí neúspěšně a není z čeho pohledávku uhradit, může náklady exekuce částečně nebo zcela hradit věřitel. To však platí pouze ve výjimečných případech, kdy exekutor sám rozhodne, že dlužník nemá žádný postižitelný majetek.
Jak se lze vyhnout vysokým nákladům exekuce?
Nejlepším způsobem, jak předejít vysokým nákladům exekuce, je řešit dluhy včas. Pokud dlužník obdrží výzvu k úhradě dluhu, měl by se pokusit domluvit s věřitelem na splátkovém kalendáři nebo jiném způsobu řešení. Další možností, jak snížit náklady exekuce, je uhradit dluh co nejdříve po zahájení exekuce.
Pokud dlužník zaplatí ještě předtím, než exekutor zahájí faktické kroky (například obstavení účtu nebo zabavení majetku), může se vyhnout některým poplatkům. V případě, že už je exekuce nařízena, může dlužník požádat o zastavení exekuce, pokud se domnívá, že je exekuce neoprávněná, nebo pokud byl dluh mezitím uhrazen jiným způsobem.
